Oficiálním jménem Viola Baroncelli si mnohem raději si říká Viola Chapulina („Chapulines“ – kobylka, kterou téměř nikdo nemá rád).
Viola se od dětství věnovala světu umění – studovala na uměleckém institutu a navštěvovala kurzy tance (klasický, moderní i současný). Když bylo Viole 20 let, objevila svět cirkusu, který se stal její vášní. Začínala s disciplínami ve vzduchu, ale během studia na Flic Circus School v Turíně objevila svou novou specializaci: čínskou tyč. S touto disciplínou také absolvovala cirkusovou školu ESAC v Bruselu.
V dalších letech pracovala pro cirkusový soubor Petri Dish, dále se připojila k divadelní společnosti Kirsh Company a společně s dalšími kolegy založila vlastní skupinu Naga Collective. V současnosti ale cítila potřebu tvořit sama a pustit se do svého prvního sólového projektu.
Díky tréninkům a různým setkáním se blíže seznámila s fyzickým a mluveným divadlem i s disciplínou visení za vlasy (hair-hanging). Viola se snaží skrze své umění promlouvat k divákům a používá představení jako komunikační prostředek, který na diváka přenáší dramatickou linku. Propojuje a mísí všechny jevištní prvky, aby je navzájem doplnila a završila.
Ve své tvorbě zkoumá témata spojená se současnou společností, která deformuje a posouvá až na hranici znepokojivého a zneklidňujícího surrealismu skrze grotesku. Jejím cílem je zkreslovat realitu, vyostřovat ji a zdůrazňovat kontrasty. Je fanouškem černého a cynického humoru – baví ji momenty, kdy smích doprovází grimasu.
Silně ji ovlivnilo výtvarné umění a svět módy, což se promítá do jejích projektů, které často balancují na hraně performance. Jejím cílem je přimět diváka přemýšlet o sobě samém i o světě, ve kterém žije.
Projekt vzniká v rámci rezidenčního programu CIRQUEONu, který je podporován Magistrátem hlavního města Prahy a Ministerstvem kultury a je podpořen prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Foto a video: Jakub Dušek
EN:
Formally Viola Baroncelli. But she likes Viola Chapulina more (from “Chapulines” = Grasshoppers , this little bug that almost nobody likes).
She was attracted to the world of art since she was little, going through an art institute, practicing dance courses (classical, modern and contemporary) she got to know the world of the circus at the age of 20 and since then she has not left it. Starting with aerial disciplines she entered the Flic circus school in Torino where she discovered her new specialty: Chineese Pole.
With this same discipline, she graduated from the Esac circus school in Bruxelles.
She then worked for the circus company Petri Dish, joined the theater company Kirsh Company, with other colleagues they created their own company Naga Collective, and now she feels that she needs to investigate on her own and launches into the creation of her first Solo.
Through meetings and training sessions, she approaches physical and spoken theater and hair-hanging. She tries to use the performative act as a language, a transmission vector for a dramatic sense, where all the stage elements are mixed, merged, completed and complemented.
In her personal investigation, she addresses issues related to today's society, and tries to deform them, to the border of a disquieting and disturbing surrealism. Trash and Grotesque. Distort reality, exasperate it, increase the “chiaroscuro”. Fan of a displaced and cynical humor, she loves when laughter is complemented by a grimace.
Fueled by strong images and influenced by the world of clothing and plastic arts, her projects often touch on "Performance", and try to make the viewer question himself and the world to which he belongs.
