Reportáž Růženy Liškové z workshopu v Budapešti / Přesně před měsícem, v pátek 20. ledna jsme se rozjeli směr Budapešť do cirkusového centra INSPIRÁL, které se nám se vší milou péčí místních instruktorů/organizátorů stalo na jeden lednový prodloužený víkend „druhým domovem“ – jídelnou, koupelnou, noclahárnou –, a co především, zázemím pro inspirativní workshop o KREATIVNÍM UČENÍ V ZÁVĚSNÉ AKROBACII. Konal se v rámci projektu Social Circus Without Borders, který podporuje vzdělávání cirkusových lektorů. O své mnohaleté zkušenosti a praktické poznatky se s námi podělila Isabel Van Maele z Belgie.
Jako hlavní pedagogický nástroj zvolila Isabel hru, takže jsme si nejenom hezky rozšířili zásobník zábavných a efektivních rozcviček a cíleně zaměřených cvičení, ale měli jsme i možnost si na “vlastní kůži” vyzkoušet, jak lze výuku na šálách, trapézu, kruhu či laně oživit aplikováním např. stolních her, dramatických her, obrázků a fotografií, tance, hudby atd.
Pozornost byla věnována i bezpečnostním aspektům – od techniky zavěšování, přes důležité informace o vhodných materiálech, až k nastavení pravidel, organizaci skupiny a vzájemnému začlenění žáků do zodpovědné pomoci při jištění druhých.
Isabel dala prostor k mnoha diskuzím a sdílení názorů a zkušeností i mezi námi účastníky
a neopomenula ani stěžejní tématiku social cirkusu.
Workshop tedy nebyl zaměřen na výuku nových akrobatických cviků a pilování techniky, ale bral si za cíl inspirovat, jak motivovat, zpestřit, hrát si s dynamikou a pozorností, rozvíjet specifické dovednosti a probouzet vlastní kreativitu u našich svěřenců.
V pondělí jsem odjížděla svěží (nejen díky návštěvě vyhlášených termálních lázní předchozího večera), odjížděla jsem svěží a nadšená, připravena veškeré poznatky hned zapojit do vlastní výuky, neboť si velmi cením možnosti přiučit se přímo ze zkušeností druhých a nemuset si vždy prosekávat cestu vlastními pokusy a samostudiem. Děkuji všem organizátorům a spoluúčastníkům, moc jsem si to užila a příjemně dobila svoje pedagogické „baterky“.
