Podobně jak žonglování vzešlo ze zvědavosti, zda lze vyhazovat více předmětů, než je rukou, tak jednokolka vznikla s otázkou, zda lze jezdit na dopravním prostředku s méně než dvěma koly. Výrazný podíl na vývoji jednokolky měl vynález vysokého bicyklu z druhé poloviny 19. století. Tato kola s masivním předním kolem a malým zadním stabilizačním kolem byla velice vratká, a proto také pro jezdce poměrně nebezpečná. Někteří z nich si brzy všimli, že lze jezdit pouze na předním kole a zadní z celé jízdy vyloučit, aniž by byla zásadně ovlivněna již tak náročná jízda. První jednokolky byly na světě.

Jednokolky nejsou jen originální dopravní prostředek a cirkusová pomůcka, ale i fascinující pohybová disciplína, která má mnoho variant. Rovinné ježdění umožňuje široké spektrum triků, existují sjezdové i terénní jednokolky či alternativní sporty využívající jednokolky, jako je hokej či basketbal na jednokolkách.
Jezdit na jednokolce je zdánlivě nemožné, ale přesto se najde mnoho lidí, kteří se o to pokusí. Právě tento pozitivní přístup k obtížným výzvám je tím, co jednokolka umí zprostředkovat, a těm, kdo se rozhodnou čelit gravitaci v jejím sedle, přinese mnoho zábavy.