Druhý festivalový večer nazvaný Tři v jednom ukázal, jak bohatý je nový cirkus na vyjadřovací prostředky. Večer zahájily Italka Francesca Martello a Španělka Gemma Palomar z UnA ViA Compeny inscenací Leave it!, štafetu po nich převzala dánská akrobatka a performerka Moa Prescott se sólem Zenith AM/FM a večer uzavřela inscenace Energy in harmony francouzské dvojice Pepper-Choc Duo, Isabelle Schuster a Lucie Lepoivre.
Akrobatky se pro inscenaci Leave it! inspirovaly starověkým příběhem o Lilith, Adamově první ženě, kterou stvořil Bůh ze země stejně jako Adama. Protože se ale s Adamem nemohli shodnout, byla vyhnána z ráje a stala se démonem. Legenda, jejíž různé verze se v sumerské, mezopotamské i křesťanské literatuře liší, vypráví o tom, že to byla právě Lilith, která podala Evě jablko. První žena (Francesca Martello) by mohla představovat Evu a druhá žena s kuklou (Gemma Palomar) právě obávanou Lilith. Inscenátorky se ale mýtem inspirovaly tak volně, že by bylo vlastně možné obě role přehodit.
Leave it! se odehrává na holé scéně, na níž se tyčí pouze šestimetrová čínská tyč. Kolem ní se ve tmě choulí osvětlená ženská postava a ze tmy se po tyči sváží dolů druhá žena, která nic nevidí, protože má na hlavě uvázanou bílou kuklu. Žena schoulená u tyče má nasazená pouta upevněná k tyči. Obě jsou tak určitým způsobem uvězněné.
Když se Lilith s kuklou dostane na zem, začne si podlahu osahávat, plazit se po ní, celým tělem tak zkoumá prostor, ve kterém se nachází. Eva se díky klíči, který jí Lilith podala, uvolnila z pout. Pozorně sleduje, co Lilith dělá. Ta najde při ohmatávání země nůž, napřímí se a chodí po prostoru s nožem před sebou. Evu maskovaná dáma s kuklou stále zajímá, a tak se jí letmo dotýká a tančí s ní i přes riziko ostré zbraně, kterou maskovaná Lilith drží v rukou. Eva jí pomocí nože pomůže zbavit kukly. Pak si s Lilith hraje, snaží se jí postavit, ale to se jí nedaří. Tělo druhé ženy vypovídá službu, nedrží samo a při každém pokusu o vzpřímený postoj se hroutí.
Zatímco Eva je komička, dělá plno vtipných grimas a kouzlí na své tváři výrazy údivu, její odmaskovaná spoluhráčka představuje ženu éteričtější, křehčí a jemnější. I když se ale Lilith po vysvobození z kukly tváří jako svatoušek, s Evou si vlastně pohrává. Ve chvíli, kdy se Eva otočí, přemístí se Lilith rychle na jiné místo, aby Evu překvapila. Když Eva obléká Lilith do trička, sevře ji Lilith nečekaně v náručí a nechce ji pustit. Přitulená a s blaženým výrazem na tváři stojí a objímá ji. V protikladu k ní má Eva překvapený výraz vystihující údiv a nelibost, kterou v objetí cítí. Tento výrazný protiklad se jako nit táhne celým číslem obou akrobatek. Ale více než úzkostně působí komicky.
Eva ukořistí Lilith nůž a pod výhružkou smrti láká z mužské části publika komplimenty o své kráse. S nožem u obličeje muži rádi souhlasí. Žena lačná po chvále by se také ráda dostala po tyči za krásným lesklým jablkem visícím na provázku těsně vedle tyče. Jenže po tyči lézt neumí, a i kdyby uměla, silonové punčochy by jí to stejně nedovolily. A tak se odebírá do zákulisí pro pomoc. Lilith se za její nepřítomnosti hravě vyšvihne na tyč, leze po ní i chodí (v tom jí pomáhá speciální protiskluzová obuv) a také kolem ní tančí. K jablku se tak dostane raz dva. Po jejím ladném akrobatickém výstupu na tyči se vrací Eva a přistavuje si k tyči židli. I tak je ale pořád příliš nízko, než aby na jablko dosáhla. Lilith jí tedy ukáže, co na tyči všechno dokáže. K jablku se pak dostane rychle. Utrhne ho a pohazuje si s ním, a dráždí tak Evu, která se ji snaží usmlouvat o jablko všemi možnými způsoby: You are so beautiful, I love you, I really love you. Její lichotky nezaberou hned, ale nakonec přeci jen ladná akrobatka hodí loudící ženě jablko dolů. Obě pak tančí spolu s nožem a jablkem, přehazují si je mezi sebou až do chvíle, kdy svůj výstup uzavřou šťavnatou tečkou – jablko společně nožem rozpůlí a zakousnou se každá do své půlky.
Nedá se říci, že by se krátkou inscenací Leave it! podařilo udělat největší prohlášení o moci a svobodě projevu a nastavených pravidlech, jak si inscenátorky v programu předsevzaly. Podstatné ale je, že vystoupení dvou akrobatek-tanečnic bylo obsahově silné, nápadité a srozumitelně zobrazovalo, jak se ze dvou odlišných a soupeřících žen nakonec staly spojenkyně.
Zenith AM/FM Dánky Moy Prescott se odebírá tím směrem nového cirkusu, který reflektuje aktuální společenské problémy. Artistka si vzala pod drobnohled samotu v dnešním světě. A jak už název napovídá, inscenace má co dočinění s rádiem.
Je večer, mladá krásná žena sedí u stolu, v patře nad ní soused pořádá párty a pouští si nahlas hudbu. Žárovka nad stolem problikává, a dělá tak atmosféru osamělého večera ještě mučivější. Mladá žena se nudí. A právě nuda ji dovede k podivným hrám. Z nudy si začne pohrávat s brýlemi, které má posazené na hlavě, snaží se je dostat na nos pomocí pohybů hlavy, mimikou i zuby. Jedním z principů grotesky je používat předměty nebo pohyby tak, jak na to nejsme zvyklí. Prescott rozehrává své neobvyklé chování v mnoha rovinách. Kromě groteskního nasazování si brýlí bez pomocí rukou také na brýle chytá rádiové vlny. Pravým ukazováčkem zastrčeným v láhvi s vínem a levou rukou s brýlemi hledá ve vzduchu frekvence. Naladí stanici s klasickou hudbou, diskem i s diskusním pořadem, v němž se hovoří o problémech lidí žijících osaměle. Během radiové debaty se mladá žena opět usadí ke stolu, popíjí bílé víno a poslouchá, jak je osamělý život nebezpečný.
S několikerým novým laděním stanice si hraje na společný večer s mužem. Svému neviditelnému partnerovi nalije do druhé sklenky víno a vykouzlí neodolatelný úsměv. Diskutuje s ním i popíjí víno, jeho sklenky lije na zem. Žena by ale byla ráda, aby se místo o láhev zajímal i o ni samotnou, a tak se položí na stůl a snaží se muže svádět. U neviditelného muže ale vítězí další sklenka vína. Dolévání graduje společně s jejím rozčarováním z nevhodného výběru partnera, až iluzi virtuální schůzky zruší a odebere se k volnému lanu v pravé části scény. Na laně by se ráda ihned ze zoufalství oběsila. Lano je ale naštěstí tak napnuté, že se na něm oběsit nedá. Akrobatka jej tedy místo k ukončení svého osamělého života použije k chůzi, houpání a kotoulům, kterými svůj brilantní filozofický, komický i akrobatický výstup uzavře.
Závěrečné páteční vystoupení nazvané Energy in Harmony patřilo Pepper-Choc Duo. Jejich inscenace začala vtipným úvodem o důležitosti harmonické energie a škodlivosti mobilních vln a stresu. Obě akrobatky parodicky přicupitaly v bleděmodrých vílích šatičkách a pronesly úvod ve francouzštině, němčině, pak zrychleně v angličtině a na závěr se ozvalo z reproduktorů jejich úvodní slovo v češtině. Jejich čtyřicetiminutové představení bylo, co se týče akrobatických prvků, provedené s jistotou a profesionalitou (obě jsou zkušenými sólovými akrobatkami i lektorkami), dramaturgicky ale lehce pokulhávalo. Vytyčený tematický rámec „energy in harmony“ se nevinul celou inscenací. Ta se skládala především ze sólových akrobatických čísel prokládaných scénkami, v nichž Lucie Lepoivre představovala klaunku a Isabelle Schuster její vážnější protipól. Lucie Lepoivre ve scénkách používala například kužel na žonglování jako mikrofon, připevňovala si na hlavu umělou květinu v květináči a s otevřenou pusou sledovala, co právě dělá Isabelle Schuster.
Isabelle Shuster během představení předvedla akrobacii na šále a Lucie Lepoivre zase na vysuté hrazdě. Během představení diváci zhlédli i starší sólová čísla obou akrobatek, například loni v Bruselu uvedené číslo Isabelle Schuster s názvem Exit 11, nebo starší výstup Lucie Lepoivre na vysuté hrazdě. Do inscenace vtipně zakomponovaly zahnání žízně po náročných výstupech – pily vodu z akvária, ze kterého si vyndávaly dřevěné rybičky. Artistky měnily disciplíny (ekvilibristiku, žonglování) i kostýmy (originálně jim k tomu pomohla trička zavěšená na ramínkách rozmístěných v prostoru), ale z tématu „energy in harmony“, kterým inscenaci doslovně a nápaditě zahájily, utekly. Z energie v harmonii tak zbyly jen plápolající svíčky na kraji scény. Nic ale nelze vytknout jejich akrobatické technice, především párové akrobacii a náročnému společnému výstupu na vysuté hrazdě provedeném s lehkostí a jistotou.
Kateřina Vlčková
foto: Vojtěch Brtnický
vloženo: 11. 3. 2013
Autorka je studentkou Divadelní vědy na FF UK v Praze, článek vznikl v rámci edukačního projektu Cirqueonu: Jak psát o novém cirkuse, který je určený pro budoucí publicisty.
