Cirkus je pro hodně lidí symbolem svobody, z pohledu z venčí se to tak může zdát, každopádně i v cirkusáckém životě je spousta nesvobody, člověk je pevně vázán k rodině a ke všem povinnostem, které cirkus obnáší, ale divák je nevidí. Všechny tyto přístupy se v rámci divadelního projektu střetnou, inspirují a vzájemně ovlivní. Nesvoboda ve svobodě a svoboda v nesvobodě. Hledání svobody v tanečních technikách pevně svázaných pravidly a to za pomoci tradičních cirkusových disciplín, jako je klaunérie, akrobacie či animace předmětu.
Dramaturgie projektu se opírá o vzpomínky na cirkus, zápisky z Róziných deníků, různou beletrii a poezii a o taneční zázemí tvůrců. Rýsuje se před námi naivní a trochu fantastický příběh odchodu k cirkusu jako akt puberťácké rebelie. Ale také odvážné vykročení do neznáma, odvaha splnit si sen a následná deziluze.
Cesta, cesta, cesta. (Únik.) Před čím? Před pocitem vykořenění. Nebo naopak před pocitem přílišného ukotvení? V městě, práci, v lidech… Je možné před tím vším utéci? Je možné se o to pokusit? Neznamenalo by to utéct před sebou samotnou?
