V polovině července se naši teenageři, kteří spolu jako Teens Performance Group celý školní rok tvořili celovečerní představení, vydali na festival do Švýcarska, aby tam odehráli svého Kolemjdoucího, ale také tvořili a trénovali s místními dětmi. Přečtěte si reportáž Dorotky Hofmeisterové, kterou v příloze najdete také v podobě krásného ilustrovaného deníku!
Na fotky ze Švýcarska nebo z pražské premiéry Kolemjdoucího se můžete podívat ve fotogalerii.
Ilustrovaný deník najdete tady.
…
10.črvnc
Je ráno 10. července a my, Cirquonauti, vyrážíme na naši cirkusovou cestu do Švýcarska.
V autě sedím já Dorotka, vedle mě Vilma, Viki, Valerie, Ludvík, Adam, Franta, Matylda a Šárka za volantem. Se Stéphi, Cécile a Apou se potkáme až ve Švýcarsku.
Cesta byla dlouhá, ale protože jsme se těšili a hráli spoustu her, nebyla vlastně dlouhá vůbec.
Večer jsme projeli městem Nyon, vyhnuli se dvoum květináčům na silnici, zamávali pánům na ulici sledujícím fotbal v televizi a dojeli až do vesnice Grens.
Řekli jsme ‚salut!‘ všem budoucím kamarádům, kteří na nás mávali z venkovní kuchyně ve stodole, a
zabydleli jsme se v našem stanu, který vypadá jako gigantická housenka.
Jsme na dětském táboře, kde je 26 dětí, které společně s vedoucími připravují festival Grand Soir, který se
odehraje poslední den následujícího. My jsme tu, abychom s dětmi připravili malá vystoupení a taky
abychom ve stodole odehráli naše představení Kolemjdoucí. Ptala jsem se Stéphi, jestli budeme název Kolemjdoucí překládat do francouzštiny, ale říkala, že les amis z tábora si myslí, že je to jméno trés cool, takže nebudeme.
11.črvnc
Ráno voněla celá stodola po lívancích a po medu. S dětmi jsme hráli cirkusové hry. Nejvíc je bavila
Princezna a drak, protože jsme u toho vtipně vřeštěli. Učíme se jejich jména a oni naše. Mohli si
vyzkoušet žonglování, párovou akrobacii a balanc. Zítra se rozhodnou, do které skupiny by chtěli jít.
Všechno jsme vysvětlovali francouzsky a myslím, že jsme byli dost hrdinní – byla to naše první zkušenost s učením tak dlouhého workshopu a ještě ve francouzštině, takže trés bien!
Co jsme se naučili při zvířátkové rozcvičce: veselý chroust se řekne cafard joyeux.
Trénujeme Kolemjdoucího ve stodole.
12.črvnc
Dopoledne děláme akrobacii a žonglování. Žongléři jsou ve stínu pod stromem a my, akrobati, házíme
salta a metelce na žíněnkách a na slámových balících. Naše francouzština je lepší a s dětmi nacházíme společnou komunikaci. Nejradši máme větu ‚pa kom sa, me kom sa‘.
Odpoledne se koupeme v jezeře! S výhledem na Mont Blanc a na ženevský vodotrysk. Apa padá do jezera v šatech.
13.črvnc
Trénujeme Kolemjdoucího u jezera na trávě na Letní Letnou.
Připravujeme s dětmi představení na Grand Soir. Jsou skvělý, skáčou úžasný salta z balíků a ze všeho si
dělají legraci. Naučili jsme je banking, takže se teď můžou vyhazovat do salta navzájem.
Stodola se pomalu proměňuje v dobrodružný prales. V něm ovšem najdete i pirátskou rozhlasovou
stanici, stínové divadlo a zlaté blikající zákoutí.
Žije to tu – každý dělá, co ho baví – brousí, řeže, kreslí, hraje, zpívá, zalívá lilky, smaží lilky, chodí pro vodu…
14.črvnc
Dnes! Je! Grand! Soir!
Stodola je připravená: sušenkový stánek, čtecí koutek, feministická kapela ladí, dřevěná krabicová hora,
jeskyně v dřevěné krabicové hoře s nástěnnými malbami, lijány a palmové listy, bubeníci…
Naposledy s dětmi zkoušíme akro a žongl představení – měla probíhat na poli na balících, ale ty nám
kvůli dešti odjely, takže vystupují ve stodole, jako my.
V půl 9 začíná Kolemjdoucí. Poupravili jsme ho tak, abychom využili co nejlíp prostor stodoly a jejího
okolí. Používáme dřevěné krabice, jako zákulisí, lezeme na ně i do nich. Ve stodole je spousta lidí, dusno
jako v pralese a nás to moc baví! Moc jsme si to užili.
Večer tančíme na šílenou hudbu, kterou produkují naši noví kamarádi!
15.črvnc
Skládáme naši gigantickou housenku, loučíme se se všemi, objíždíme dva květináče na silnici a jedeme zpátky domů!
