Reportáž Veroniky Štefanové o srbském novém cirkuse a festivalu Nedelja savremenog cirkusa (23. – 28. 4. 2015).
Srbsko leží v srdci Balkánského poloostrova. Podobně jako ostatní balkánské státy prošlo v devadesátých letech drsnou válečnou zkušeností a výraznými politickými i společenskými změnami. Ekonomicky se Srbsko stále potýká s celou řadou problémů, jako je vysoká míra nezaměstnanosti a chronický deficit rozpočtu. Tyto jevy mají pochopitelně dopad na společenský vývoj země i její kulturní rozvoj.
V Srbsku ale i přesto stále přežívají významné umělecké a kulturní iniciativy, jejichž představitelé mají na svědomí akce, jako kupříkladu mezinárodní festival BITEF (Belgrade International Theatre Festival). Jeho počátek sice sahá až do šedesátých let, ale dodnes se udržel na pozici mezi předními evrospkými divadelními festivaly, které představují aktuální trendy v performativním umění. BITEF má svou vlastní stálou scénu, která se jmenuje BITEF Teatar. Je to budova v centru Bělehradu, která měla za druhé světové války sloužit jako církevní škola a kostel. Dnes je v hlavní lodi tohoto kostela divadelní sál s variabilní scénou a vysokými stropy; mimo jiné ideální prostor pro uvádění představení nového cirkusu.
V BITEF Teatar letos v dubnu poprvé uvedli festival nazvaný Nedelja savremenog cirkusa (Týden s novým cirkusem), v rámci něhož dvakrát vystoupily dva balkánské novocirkusové soubory, srbský soubor Cirkusfera a chorvatský soubor Cirkorama. Festival doprovodila přednáška o současných tendencích v novém cirkuse a kurz závěsné akrobacie.
Důležitým článkem celého tohoto týdne byl soubor Cirkusfera. Je součástí stejnojmenné neziskové organizace, která vznikla v roce 2008 v Bělehradě a byla tak mezi prvními, které se v Bělehradě pokusily šířit novocirkusovou osvětu. V Bělehradě kromě Cirkusfery působí ještě Inix Teatar (není oficiálním sdružením) a v Novem Sadu je to soubor Ludifico. Cirkus není v Srbsku uznán jako svébytný umělecký druh; potýká se tak s podobným problémem jako v zemích střední Evropy. Finanční podpora nového cirkusu a vůbec živého umění je ale v Srbsku mnohem nižší, než jaké se tato mladá umělecká forma těší v České republice. Kupříkladu organizace Cirkusfera získala na svou celoroční činnost zhruba 8000 tisíc euro (grantová podpora z ministerstva kultury a města Bělehradu). To ale na pokrytí celoročních nákladů nestačí. V současné době ušetří alespoň za nájem, protože jí místo pro zkoušení a výuku nabídlo bělehradské divadlo KPGT, které sídlí v industriální budově bývalého cukrovaru. Divadlo KPGT vzniklo v devadesátých letech a patřilo k nejvýraznějším scénám bělehradské divadelní alternativy. Dnes bohužel chátrá, protože se mu nedostává podpory ani ze strany státu, ani od města. Cirkusfera chce toto místo znovu oživit a přilákat do něho diváky.
Cirkusfera je jediná oficiálně registrovaná nezisková organizace, která se v Bělehradě soustřeďuje na nový cirkus – tvorbu inscenací i výuku cirkusových technik. Její představitelé pochází především z prostředí pouličního divadla a cirkusovým technikám se učili sami nebo s pomocí zahraničních lektorů. Jejich cílem je zlepšit své cirkusové dovednosti a šířit povědomí o novém cirkuse po celém Srbsku i do ostatních zemí Balkánského poloostrova. Na této cestě je letos opět doprovodí chorvatský soubor Cirkorama, který je součástí stejnojmenné neziskové organizace sídlící v Záhřebu. Podobně jako Cirkusfera se také věnuje výuce cirkusových technik a social cirkusu. Představení srbské Cirkusfery a chorvatské Cirkoramy letos tvořily hlavní program festivalu Nedelja savremenog cirkusa. Cirkusfera uvedla dvě představení inscenace Dogma, které dominuje manipulace s předměty a klaunerie. Soubor Cirkorama se naopak v inscenaci Danse Macare zaměřil na závěsnou akrobacii na šálách a na hrazdě. Tématem této ponuré makabrální grotesky je balancování na hraně mezi životem a smrtí.
Cirkusfera a Cirkorama se letos opět chystají s projektem Cirkobalkana na několikatýdenní letní výpravu s cirkusovým šapitó po balkánských zemích.
foto: Cirkusfera
