Před chvílí jsem přiletěla do Dublinu, teď už sedím v autobuse do Galway a rychle si vzpomínám na to, jak mi bylo, když jsem na dublinském letišti s obrovským kufrem hledala, odkud autobusy do Galway jezdí. To bylo v únoru, když jsem začínala stáž v Galway Community Circus (GCC).
Tentokrát na západ Irska jedu na setkání zástupců Caravan Circus Network, sítě věnující se youth a social cirkusu. Úplně první část programu bude prohlídka prostor GCC. Po čtyřměsíční stáži bych ji místo ředitelky Ully mohla udělat sama. Celé jaro jsem tu zjišťovala, jak funguje dobře rozjetý youth cirkus a co v praxi znamená, že má v názvu slovo „komunitní“.
GCC je nejvýraznější skupinou sídlící v St Joseph´s Community Centre – kromě nich jsou tu třeba skauti, jeptišky, pěvecký kroužek, dřevařská dílna a spolek genealogie. Komunitní centrum je v trochu odlehlejší části Galway hned za univerzitní nemocnicí a najde ho jen ten, kdo už v něm někdy dřív byl. Středem celé budovy je (na poměry Cirqueonu) velká tělocvična se skladem plným cirkusového náčiní. Střídají se v ní děti i dospělí všeho věku a všichni by rádi trénovali častěji než můžou.
Nejmenší cirkusáci jsou přijímání v okamžiku, kdy začnou chodit – jejich hodiny jsou dvakrát týdně dopoledne a chodí na ně s rodiči. Většinu času na nich batolata stráví zkoumáním cirkusového nářadí, které využívají neobvyklým způsobem – velká diabola jako židličky, žonglovací kruhy jako hula hoop a hula hoop jako cyr wheel. Odpolední kurzy se dělí na bleší cirkus (5 – 7 let), juniory (7 – 11 let), tweenies (12 – 14 let) a „seniory“ (15 – 20 let). Dospělým GCC nabízí kurzy závěsné akrobacie a hula hoop.
Vrcholem cirkusového roku v GCC je společné představení všech dětí a teenagerů pod vedením lektorů GCC a nejpopulárnějšího irského cirkusového souboru Fidget Feet. (Pro srovnání si představte, že by s dětmi z Cirqueonu dva měsíce zkoušeli členové La Putyky.) Každý rok se představení vztahuje k nějakému tématu, v roce 2014 to byla řecká mytologie, v roce 2015 budou inscenovat pohádky bratří Grimmů.
A právě na vzniku představení se dá nejlíp popsat, jak je GCC komunitní. Náklady na představení, které nepokryje grant od Arts Council Ireland, se zaplatí z crowd fundingového projektu, na který přispívají především rodiče dětí a další přátelé GCC. Maminky, babičky a tety vystupujících v představení se o víkendech schází v cirkuse, kde vyrábí rekvizity a šijí kostýmy. Dospělí členové cirkusu, co už jsou na youth cirkus moc staří a kamarádi, co občas v tělocvičně trénují, zase tráví čas na zkouškách, kde dělají spottery nebo hlídají pytle blech (bleší cirkus – nejmenší děti) ve chvíli, kdy zrovna není jejich výstup. V den představení pak ti, co zrovna nedošívají poslední kostýmy, dostanou do rukou hřebeny a šminky a pod vedením maminek – profesionálních kadeřnic a vizážistek – performery češou a líčí. Ve foyer divadla mezitím další prodávají cirkusová trička, čaj a popcorn. Všechno, co se na představení vydělá, dostane cirkus, který za „přebytečné“ peníze koupí třeba novou hrazdu.
Mohla bych o tom, co v Galway v cirkuse dělají, vyprávět hodiny, tak se mě, až mě potkáte, můžete zeptat na to, co by Vás zajímalo. V Cirqueonu už se mi kvůli tomu kolegové smějí a při každé příležitosti se z legrace ptají, jak by to asi udělali cirkusáci v Irsku.
Teď ale zpátky k dnešku! Caravan má před sebou tenhle víkend velké úkoly. Bude schvalovat rozpočet na rok 2014 a naplánovat, co se bude konat v příštích třech letech. Z toho, co vím, se na rok 2015 chystají výměny mládeže v Sant Petěrburgu a Barceloně a festival mladých cirkusových nadějí ve finském Tampere. Takže se máme na co těšit!
Barbora Adolfová
.
