Collective IC3 dokázal vnést do prostoru DOX+ silnou dávku energie a rozpustilosti. Studenti cirkusové školy v Rotterdamu ve studentském projektu Kid (Dítě) obsáhli notnou dávku dětské rozjívenosti, aby naše horkem unavené hlavy zchladili. Na inscenaci se studenty bakalářského ročníku spolupracoval italský režisér Francesco Sgró.
Pražskému obecenstvu studenti předvedli širokou paletu cirkusových disciplín – viděli jsme žonglování, akrobacii na vertikálním laně, v závěsném kruhu i na hrazdě, tanec i hrané výstupy. Za zmínku stojí i nekonečný, opravdu doslova nekonečný běh po jevišti. To všechno bylo povětšinou rámováno právě dětskou hravostí a nadšením. Artisté se zkrátka v inscenaci Kid vrátili do svého dětství.
V průběhu představení jsem měla pocit, že sleduji šarvátky sourozenců, kamarádů, třeba i prvních lásek, které ale začínají pořádnou rvačkou. Jenže do těch rvaček ve dvou se neustále motá někdo další, jako je tomu v každém dětském kolektivu. A mezi nimi jsou ještě aktivnější děti třeba s ADHD (o čemž promlouvá jedna z minima mluvených částí puštěných z reproduktorů), ale na tom nesejde. Bylo totiž jasné, že nám IC3 Collective nechtěl ilustrovat téma z názvu inscenace, ale spíš demonstrovat vlastní radost z pohybu, třebaže ještě neměl za každou cenu jasnou pointu.
Přes to všechno pro mě ale měla inscenace i kostrbatější momenty. Takovými byly například dlouhé přestavby, které zpomalovaly tempo inscenace. A oproti tomu, jak velkou energií čišely komické výstupy v kolektivních choroegrafiích (parodie baletních skoků apod.), byly naopak některé sólové výstupy až příliš vážné. Ze stejného důvodu pak nutně přijde i lehký povzdech nad dvojakým koncem – hromadná finální scéna, připomínající kamarádský taneční battle, by mi stačila.
V sólových nebo párových výstupech se představili všichni mladí artisté, proto musel být někam zařazen i výstup vzdušné akrobatky v závěsném kruhu. Tato dívka totiž v průběhu celého představení ostentativně dávala najevo, že čeká na svou příležitost. Tu v závěru také dostala. Jen mě trochu zklamalo, že její vážnější vystoupení celou inscenaci uzavíralo. Síla inscenace Kid je pro mě právě v kolektivní, skupinově prožité radosti z pohybu, spíše než ve výstupu sólisty. I tak se mi po extrémně dlouhé době stalo, že jsem divadelní prostor opouštěla s doširoka roztaženým úsměvem, a to mi na nějaký ten týden rozhodně stačí.
Barbora Schneiderová
foto: Ilja Huneck
Hrají: Aleš Hrdlička, Saana Tolonen, Dries Vanwalle, Elena Damasio, Xenia Bannuscher, Jonas Alich, Jessica Hellmuth, Christopher Mcauley, Ethan Leamon, Chané Henderson, Sirio Fernández Rubio, Alžběta Tichá, Will Blenkin
Režie: Francesco Sgró
Hudba: Pino Basile
